my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali
BDSM.CZ
...jenom se to musí umět
„Něco pro tebe mám, aby ses na mne opravdu těšil,“ pokývla na mne. Odhrnula deku a ukázala mi plastovou klícku. Pás cudnosti. Občas jsme si s ním hráli, ale trochu mě zamrazilo: nikdy jsem ho ještě na sobě neměl tak dlouho. Byla neděle a měla se vrátit až v pátek. A můj rekord byly dva dny… Na druhou stranu, uvažovali jsme o tom, že bychom to s ním někdy mohli zkusit na delší dobu a tohle by mohla být ta správná příležitost.
Stav mysli
Pan ředitel Šťastný se rozhlédl a zjistil že je… že není. Že není nikde. Nacházel se v prostoru, který byl úplně prázdný. Ne jako když si představíte prázdnou místnost bez nábytku, ale byl někde, kde neexistovalo vůbec nic. Nebylo tam světlo, ale ani tma. Neexistovaly barvy. Nejspíš ani čas. Nebylo mu horko ani zima.
Vůně mandragory
Moje první fan fiction v životě. Když jsem před nějakými dvaceti lety poprvé četl příběhy Harryho Pottera, samozřejmě mě zaujali zvěromágové - kouzelníci, kteří se umí přeměnit ve zvíře. Umět ze sebe doopravdy udělat koně, to by bylo něco! A jak se svět J. K. Rowlingové dál rozvíjel, našel jsem i další informace o zvěromázích. Postup jak se jím stát... A také informaci, že pokud se přesně nedodrží, může být kouzelník dosmrti zaklet do podoby napůl lidské, napůl zvířecí. Okamžitě se mi v hlavě začal rodit příběh takového nešikového kouzelníka, kterému Brumbál - jako jiným outsiderům kouzelnického světa - poskytne v Bradavicích útočiště. A krásné dominantní a sadistické čarodějce ze Zmijozelu, samozřejmě.
Místo gauče
Tenhle příběh mě hodně baví a navíc má do jisté míry edukativní přesah, protože popisuje základy správné techniky, když chcete chlapa ojet připínákem. Nikdy nevíte, kdy se vám taková znalost a dovednost bude hodit!
Kde lišky dávají dobrou noc
Ingredience do bramborového salátu jsou téma natolik zásadní, aby se tím zabýval i státní rozhlas. Jaké ingredience jsem dostal já, abych z nich ukuchtil tradiční vánoční povídku na BDSM.CZ? Původně to měl být, stejně jako v minulých letech, obrázek. Ale autorka měla příliš mnoho práce se svou zvířenou, než aby mi ho stihla včas nakreslit. Takže jsem požádal své přátele na Facebooku, aby mi zadali deset slov a já že na jejich základě napíšu povídku.
Zakázané ovoce
Pro všechny zadané holky a kluky, kterým začalo být ve vztahu s „normálním“ člověkem trochu těsno. A v myšlenkách, slovech a možná i ve skutcích se vracejí k té svojí achillovce v podobě Jí/Jeho z minulosti, ze které se stala přítomnost a při nedostatku vůle a ostražitosti i budoucnost.
Popelka ze statku
Veřejný diskurz je plný pohoršení nad zahraničním remakem Tří oříšků pro Popelku. Rozhodl jsem se k němu přispět tím, že jsem jako letošní vánoční povídku napsal její S/M remix. A smazat tak dluh, který u mne filmové zpracování má už pětatřicet let.
Špatná nálada
Letošní vánoční povídka je tak trochu fantasy a nikdo v ní nemá dobrou náladu. Ale nebojte se, zlepší se to - i když podle hesla, že nejčistší lidská radost je škodolibost. A jak se ukáže, nejenom lidská. Tahle povídka vznikla trochu zvláštním způsobem. Nejdřív byla ilustrace a teprve potom text. Nechal jsem svou kamarádku Nyemi, ať nakreslí nějaký obrázek, dle své volby. Téma jsem nechal zcela na ní a slíbil jí, že na základě jejího obrázku napíšu S/M povídku. Jak to dopadlo můžete posoudit sami.
Vlčí oči
Vrhli se na mne hned jakmile jsem odemkl dveře od bytu. Dva chlapi v čerňákách a s kuklami na hlavách mě srazili k zemi, zkroutili mi ruce za zády a zacvakli želízka. O vteřinu později následovala pouta na nohy. Třetí na sobě masku neměl. Nebylo to třeba, protože Milana bych poznal kdykoliv a kdekoliv i s maskou. „Všechno nejlepší k narozeninám, zmrde,“ zazubil se na mne, dal mi pusu a vrazil mi facku. Pak mi přes hlavu přetáhl černý pytel ze silné látky.