Písemné tresty

Tento text je součástí archivu BDSM.CZ.

Původní datum vydání: 3. července 2001, Autor: Mayaray

Je-li pro vás trest výrazem vaší dominance nad druhou osobou tj. opravdovým trestem se vším všudy a ne pouze druhem sexuální stimulace, tak jistě dobře víte, že existuje řada situací, kdy použití tělesného trestu se buď nehodí nebo naopak je ho nutné něčím doplnit resp. zasadit do mnohem širšího rámce.

Právě z těchto důvodů existuje řada metod a postihů – nazvěme je netělesnými tresty – které primárně nepůsobí fyzický diskonfort, ale jejich základní účinek je soustředěn na psychiku trestané osoby. Lze je rozdělit do 3 hlavních skupin:

Tresty studem
Zákazy a omezení
Trestné úkoly

Toto rozdělení není nijak striktní, protože různých trestů lze různě kombinovat navzájem a to i s tresty tělesnými. Vždy však s ohledem na to, aby výsledný efekt byl maximální možnou měrou šitý přímo na konkrétní osobu a provinění, kterého se dopustila.

V rámci tradičních výchovných metod v posledně uvedené skupině trestů zabírají podstatné místo tresty písemné a tresty učením. A právě převážně jim je věnován tento článek.

Samotné tresty písemné představují poměrně variabilní skupinu, kde se dá ještě vnitřně diferencovat (a opět je to jen hrubé rozdělení).

Tresty opisováním
1. jedné věty
2. textu
Zvláštní úkoly a speciální písemná cvičení.
Tresty učením.

1.1. Tresty opisováním jedné věty

Tento typ trestu je bezesporu nejznámějším a nejpoužívanějším. Je přitom velmi prostý. Spočívá v zadání věty, která musí být následně vyhotovena ve stanoveném množství. Mnozí si neuvědomují jak obrovský náboj fatálnosti tento trest obsahuje. Pár slov, které vyslovíte, v okamžiku zcela změní nejbližší budoucnost trestané osoby. Kromě toho, že je to trest univerzální, je jeho obrovskou výhodou to, že jej lze použít i při nemožnosti přímého kontaktu s osobou, kterou máte v péči. Velmi účinnou lekci můžete tak zadat dopisem, telefonem nebo přes internet. Zde bych vypíchl krásu použití textových zpráv u mobilních telefonů. Představte si mladou, úspěšnou ženu, která je po zaměstnání se svými stejně emancipovanými přítelkyněmi v kavárně a rozmlouvá s nimi nad kávou a novým Cosmopolitanem. Tu jí zapípá její mobilní telefon a oznamuje příjem textové zprávy. Pohlédne na displej a tam se objeví textík: "Musím se domů vracet vždy včas. 250krát." Myslím, že netřeba dodávat více...

Krása tohoto trestu je v jeho jednoduchosti. Té jde ještě více docílit, pokud pro určité časové období (např. týden, měsíc) zvolíme vhodnou tzv. "standardní" větu. Tu stačí umístit na dobře viditelné místo v pokoji nám podřízené osoby nebo ta si ji může zapsat na vhodné místo do své osobní knihy trestů. Objeví-li se potom nutnost tohoto trestu užít, nemusíme tak např. přerušovat náš telefonní hovor se známým, ale v drobné pauze jen pronést „100krát“. Potrestané osobě je ihned jasné, že musí standartní větu opsat stokrát a doručit nám ji v dobu, která je pro to standartně vyhrazena.

Stejně tak je tento trest nesmírně variabilní v tom, jak jde pracovat s momentem překvapení. Zadáte „pouhých“ 50 řádků. Trestaný si v duchu hluboce oddechne a tu mu začnete klidným a ledovým hlasem diktovat větu, kterou bude muset opsat. Bude to několikavětné souvětí s několika vsuvkami a na jeho tváři tak uvidíte postupně čím dál tím více zoufalejší výraz., protože pochopil, že ačkoli dostal "pouze" 50 řádků, bude mu bude trvat vypracování trestu mnohem déle než jak bývá zvyklý.

Lze postupovat i opačně tj. nejprve sdělíme ledovým tónem větu „Nesmím odmlouvat.“ a teprve po jisté pauze doplníme „500krát do zítřejšího večera“. Jinou možností jak maximalizovat psychologický efekt je ten, že nejprve trestané sdělíme „Milý XY, budeš mít dostatek času litovat svého nerozvážného jednání během následujících několika hodin při psaní 250 řádek.“ Následovat by měla delší pauza a poté můžeme na chvíli opustit místnost se sdělením ať vyčká. A teprve poté, když se vrátíme sdělit: „Tak začni psát větu: Mlčeti zlato.“ Jak je patrno, trest je to mírnější, ale tím jak byl sdělen a s vědomím, že mohl být mnohem přísnější si trestaný uvědomí, jak jeho osud leží kompletně v našich rukou.

Dalším podstatným faktem, který musíme rozhodně zohlednit je výsledná úprava vypracovaného trestu. Měli bychom jí věnovat dostatečnou pozornost a každý řádek, se kterým jsme nespokojeni, dát napsat znovu, či dokonce ve dvojnásobném množství. Dokonce je možné jít až tak daleko, kdy za každou nekvalitně vyhotovenou větu použít některou z lehčích rákosek z důvodu „nedostatečně kvalitně vypracovaného trestu“.

Trestaná osoba velmi rychle pozná jak přísný metr používáme a může se proto stát, že pečlivě vypracuje pouze úvodní a závěrečnou část trestu a v jeho střední části se může dokonce pokusit jisté množství vět vynechat. V případě zjištění tohoto hrubého prohřešku se doporučuje zadat vhodné množství nových řádků spolu s nekompromisním použitím rákosky. To vše po dobu tolika dnů, kolik řádků bylo vynecháno.

Možnosti jak jednat s nekvalitně vypracovaným trestem je řada. Může to být jeho prosté a nekompromisní roztržení vypracovaného trestu přímo před zraky nešťastníka, který v ten moment asi velmi pravděpodobně propukne v pláč. Častější metodou by ale mělo být to, že vypracovaný trest důkladně, řádku po řádce opravíme a veškeré chyby včetně nedokonalého krasopisu opravíme červeně. A poté každou větu, která se červená, zadáme vypracovat znovu (případně ve větším množství). Kromě krasopisu by se mělo dbát i na to, aby jednotlivá slova vytvářela dokonalé sloupce. Stejně tak aby pod sebou dokonale souhlasily svými řády čísla, označující pořadí řádků. Většina trestaných si totiž neuvědomí, že po devítce následuje již dvojmístné číslo a tak se náhle číslice na místě desítek objeví pod jednotkami předcházejících řádků. Snaha tuto chybu napravit postupným posunutím je naivní, protože zcela logicky dojde k postupnému posunutí sloupců vpravo a tak veškeré tyto řádky by námi měly býti potom označeny červeně. Možná se to bude zdát zbytečně kruté, ale je třeba, aby si trestaná osoba zvykla na dokonalost vypracování. Poněkud chytřejší možností, jak tuto nepříjemnou chybu napravit, je náhlý odskok vpravo, čímž sice dojde k vybočení ze sloupců jen v jednom místě, ale zato fatálně. Jak se k tomuto postavíme, záleží jen na nás. Je ovšem pozoruhodné, že v převážné většině se tato chyba opakuje i při přechodu z desítek na stovky.

Další možností jak celý tento trest zesílit, je možnost oznámit, že za každou nekvalitně vypracovanou větu bude následovat aplikace řemene nebo lehčí rákosky. Oznámením před tím než se začne trest vypracovávat dosáhneme zvýšení píle, naopak oznámíme-li to až když začneme trest opravovat, způsobíme hrůzyplné očekávání počtu ran, které si svoji lajdáckostí trestaná osoba vykoledovala. Ale i v tomto případě bychom měli nekvalitně vypracované řádky vrátit ke znovuvypracování. Bude-li jich větší počet, je ideální nejprve aplikovat část tělesného trestu, poté dotyčného odeslat psát a zbytek trestu vykonat až před opravou těchto extra řádků. I ty však nyní podrobíme přísné kontrole, čímž se celý postup může opakovat.

Speciální variantou je použití barevného inkoustu, kdy můžeme zvolit takové zadání, kdy každé slovo ve větě, bude vyhotoveno v jiné barvě. Přitom můžeme jít až tak daleko, že pořadí barev nebude statické, ale v každé další větě dojde v rámci barevného spektra k jistému posunu. Lze jít až tak daleko, že tento postup může být aplikován ne pouze na slova, ale přímo na jednotlivá písmena. Této metody však doporučujeme používat jen ojediněle resp. při zadání menšího počtu řádků.

V každém případě bychom však měli zachovat dostatečnou míru nejistoty. Je zřejmé, že daleko větší efekt bude mít 50 řádků, které přísně překontrolujeme, než dvojnásobné množství, které bez problémů přijmeme ihned napoprvé. Na druhou stranu ale tím, jak přísný nasadíme styl, dosáhneme u trestané osoby výrazného zpomalení celé práce. Z toho důvodu bychom měli maximálně citlivě volit mezi jejich celkovým množstvím a délku věty. Navíc po jistém čase zde vznikne zajímavé dilema, které musí trestaná osoba pokaždé řešit. Má pracovat pomalu a pozorně, když je tu možnost, že její práce nebude přísně kontrolována? Nebo má riskovat nedokonalý krasopis a drobné chyby? A co když naopak nestihne odevzdat trest včas?

Obvyklý počet řádků zadaný k vypracování bývá 100 a v případech většího provinění se běžně užívá počtů 200 a 300. Běžnou horní hranicí je 500, variantami které lze úspěšně použít jsou 150, 250 a 350. Je vhodné využít vzájemných vztahů mezi jednotlivými čísly (250 je polovinou obávaných 500, 150 je více než 100 ale méně než 2000 atd.) 50 lze použít při menších proviněních nebo ve speciálních souvislostech, jak bylo již zmíněno. Počty jako 10, 15 nebo 25 lze užít také, ale jen jako okamžité a krátké trestíky, které jsou spíše pouze iritující a mají tu výhodu, že nijak nenaruší průběh lekce. Ideální jsou pro řešení drobných špatných návyků a postojů nebo třeba pouze špatné dikce.

Překročením hranice 500 se dostáváme do obávaných vod, kterých by mělo být dosaženo pouze tehdy, až když trestaná osoba má opakované zkušenosti s počtem 500. A stejně tak by měla mít trestaná osoba zkušenosti s počty jako 600, 700 nebo 800, aby si uvědomila v plné míře závažnost sdělení „Napíšeš to tisíckrát!“, které se dá srovnat s magickým spojením „pětadvacet na holou“. Počtů nad 1000 by se mělo užívat jen v maximálně exemplárních případech. 3000 je považováno za maximum, které lze zadat k vypracováni vcelku. U tak vysokých počtů je totiž jasné, že k jejich vyhotovení je třeba dostatečného času. Proto v těchto případech je možné po vynesení tak smrtonosného množství upřesnit, kolik bude muset zvládnout v každém dni. Dosáhneme tu jednak efektu použití magické formule vysokého počtu řádků a jednak prodloužením doby nutné k vyhotovení trestu zvýšíme frustraci a ohromení z tak přísného trestu. Jiného efektu, kterého si trestaná osoba všimne nejspíše až po jisté době, je sdělení „tuto větu budeš muset každý den opsat 100krát a to až do konce tohoto měsíce“. Je to totiž prakticky zadání, které může překračit i hranici 3000.

Jak je tedy vidět efekt tohoto trestu leží hlavně v psychologické rovině. V každém jeho momentu totiž musí potrestaná osoba myslet na tutéž větu, na kterou myslela i před hodinou a na kterou bude myslet i za další hodinu. Neustále si je tak vědoma, že je trestaná. Věta námi určená se tak stává mantrou hlouběji a hlouběji zarývající se do její mysli.

1.2. Tresty opisováním textu

Tato varianta písemného trestu zahrnuje možnost opisování textu. Nejběžnější variantou je opisování vybraných pasáží nějakého textu a to dvakrát či třikrát. Je-li ve vypracování špatná úprava, chyby, nepodtržený nadpis nebo chybí-li datum, daná část textu může být zadána k opsání znovu a to v množství odpovídající míře chyb. V případě jsou-li nedostatky závažného chrakteru, měl by být text vrácen celý.

Jinou variantou je zadání textu v jazyce, který je trestané zcela neznámý, s přísným trestem za jakoukoliv chybu. To vede u trestané k maximální soustředěnosti a navíc je to i vynikající lekce pozornosti a koncentrace. V tomto případě jde opravdu spíše o lekci jako takovou než o trest. Tím bývá mnohem častěji podobné zadání, které se však liší tím, že text je v jazyce trestané osobě známém (nejen rodném).

Takové opisování může být použito jako přímý trest za určitý prohřešek. Žák čtoucí si během lekce pod lavicí knihu, může být potrestán tím, že dostane k opsání její první kapitolu nebo desetkrát opsat její obsah. Stejně tak, nenaučil se báseň, tak ji může dostat k opsání a to nejlépe jedenkrát za každou chybu, kterou v ní pronesl. Student , který napsal mimořádně slabou esej, může dostat k trojnásobnému opsání nejlepší esej ve třídě resp. tři nejlepší eseje. Nebo ten, který čeká na potrestání rákoskou může ještě předtím dostat k opsání článek popisující správné použití tohoto obávaného nástroje. V tomto případě je ještě účinnější danou pasáž nejprve nadiktovat a poté sdělit, že nyní bude muset vyhotovit 10 dokonalých kopií tohoto textu a nebude-li práce precizní, bude bit navíc.

Také tento druh trestu nám nabízí širokou paletu možností jak působit na psychiku trestané osoby. Zadání opsat práci jiného studenta obsahuje specifický pocit ponížení. To je obzvláště silné, je-li to práce osoby méně schopné, ale pracující s větší pílí než osoba tak potrestaná. Na druhou stranu, přepisování práce schopnější osoby osobou méně šikovnou, bude dozajista inspirující lekcí a pomůže jí se pro příští sloh zlepšit.

Většího účinku je dosaženo opakovaným přepisováním kratšího textu, než jednoho textu dlouhého. Vědomí opakované činnosti a několika začátků totiž zesiluje vědomí, že jde o trest.

2. Zvláštní domácí úkoly a speciální písemné tresty

Tento typ trestu je vlastně pouhým znásobením práce, kterou osoba v naší péči dostane zadána do příští lekce. Omezíme tak její volný čas a ještě tak u ní zvýšíme schopnost koncentrace a prohloubení se znalostí. Lze ho úspěšně užít i tehdy, máme-li pocit že u ní došlo k snížení jejího studijního nasazení, než jakého je schopna. Jako práce jí to prospěje a navíc po celou dobu si je vědoma toho, že pokud nebude na příští lekci dokonale připravena může očekávat opětovný trest, který je mimořádně frustrující.

Kromě běžné možnosti, že zvláštní domácí úkol je prostým znásobením běžného úkolu, existují i možnosti zadat takový úkol, který je mnohem více vyčerpávající a zdlouhavý. Ideální pro tyto tresty bývají cvičení sloužící ke zjištění míry porozumění přečteného textu. V jazykových učebnicích jich lze nalézt dostatek. Obvykle to bývá řada otázek se vztahem k danému textu, na které se běžně má jednoduše odpovědět. Použití si ukážeme na ukázce.

otázka: Co Maruska s Aničkou viděly na pastvině?

Maruška s Aničkou viděly na pastvině poníka.

Pokud má takové cvičení více otázek a pokud se dokonce k danému textu vztahuje podobných cvičení více, tak vypracování tohoto úkolu písemně zabere dostatek času. A to zdaleka není nejpřísnější varianta tohoto trestu. Můžeme to celé zdokonalit, že by každá otázka měla být uvedena v následujícím tvaru:

Angličtina pro základní školy, první díl, kapitola šest, strana padesát tři až padesát čtyři, Maruška a Anička, test srozumitelnosti článku, cvičení dvě, otázka číslo čtyři: Co Maruška s Aničkou viděly na pastvině? Maruška s Aničkou viděly na pastvině poníka.

Tímto způsobem nechat vypracovat celé cvičení je trestem, na který se jen tak nezapomíná. Nejprve zadáme cvičení z učebnice, vysvětlíme detaily jak mají být přesně otázky a odpovědi vypracované (nejlépe s vysvětlující ukázkou na tabuli) a teprve potom zakončíme náš výklad sdělením: "Přesně tímto způsobem vypracuješ celé toto a obě následující cvičení."

Jiné možnosti nám poskytuje matematika. Můžeme nechat písemně vypracovat malou násobilku nebo její část:

Vynásobíme-li číslo jedna číslem jedna dostaneme číslo jedna.

Vynásobíme-li číslo jedna číslem dvě dostaneme číslo dvě.

Nebo můžeme zadat dostatečné množství velmi dlouhých čísel a ta nechat kompletně vypsat v jejich písemném tvaru.

Asi nejdokonalejší možností je zadat stránku z matematické cvičebnice a z té tímto způsobem nechat vypsat všechna čísla, které se na ní nacházejí. Vypracování tohoto zadání by mělo vypadat takto:

První číslo nacházející se na straně dvacet pět je číslo patnáct. Druhé číslo nacházející se na straně dvacet pět je číslo pět…atd.

Při kontrole je nutné se přesvědčit, zda nebylo opomenuto na úplný závěr uvést i číslo zadané stránky nacházející se na jejím spodním okraji (v naprosté většině totiž dochází k jeho opomenutí).

U všech těchto trestů je nutné vyžadovat dokonalé vypracování, tak jak bylo zmíněno v části zabývající se opisováním jedné věty.

Také zde lze využít již zmíněných barviček. V praxi se vlastně jedná o metodu důvěrně známou dívkám při tvorbě vzorů pro vyšívání. Na čtverečkovaný papír zadáme základní barevný vzor – může jít buď o prosté barevné zvýraznění čar resp. barevné vyplnění čtverečků nebo vytvoření poměrně komplikovaných vzorů – a zadáme množství. Jedná se o mimořádně účinný trest. Pouze doplníme, že by se mělo užívat tvrdého papíru a ne prostého sešitového.

3. Tresty učením

Kromě trestů písemných existuje i dostatečné množství možností metod, které se soustřeďují pouze na paměť a schopnost koncentrace. Lze sem zahrnout učení slovíček, datumů, básní, úryvků z klasické literatury nebo můžeme zadat k nastudování delší text a poté danou osobu z něj dokonale přezkoušet. Ve své podstatě se vlastně ani nejedná o trest. Zdokonaluje se tak paměť a mělo by jít o součást běžné výuky. Nicméně lze těchto metod úspěšně použít i při potrestání.

Důležité je, jakým způsobem potrestanou osobu přezkoušíme. Ta by měla stát s nataženou rukou (jako při trestání přes dlaně) a např. recitovat báseň, která jí byla zadána. Potom za každou menší chybu nebo zaváhání, je možné aplikovat úder flexibilním proutkem nebo lehkou rákoskou přes dlaň. Při závažnějších chybách, by námi mělo být navíc nařízeno, aby začala s recitací zcela od počátku. Oproti běžnému trestání přes dlaně, by neměla mít povoleno si po každé ráně vyměnit ruce. To by mělo být povoleno až když jejího obličeje bude zřetelně patrné, že ji trestaná dlaň opravdu bolí a štípe. Je to legitimní součást trestu a vede to u ní k vědomí, že příště bude muset věnovat přípravě větší pozornost.

Jinou možností je nechat recitovat bez přerušení, ale značit si trestný bod za každé špatné slovo nebo delší zaváhání. Půl trestného bodu za zaváhání kratší a drobné přeřeknutí se a dva trestné body za závažnější chyby - a trest teprve zvolit dle počtu dosažených trestných bodů. Báseň může být zadána k opsání, dejme tomu tolikrát, kolik bylo trestných bodů, nebo - je-li příliš dlouhá - zvolit poměr jedna sloka za jeden trestný bod. Důležité ale je, aby během recitace jasně viděla, jak si tyto trestné body značíme. Nejistota, jakým způsobem je ve finální verzi převedeme do konkrétní podoby trestu, má mimořádný psychologický efekt.