Písklata je název organizační skupiny mladých brněnských příznivců BDSM. Už při svém vzniku a propagování prvních akcí přišli otevřeně s filtrováním účastníků podle věku, což vyvolalo poměrně výrazný negativní ohlas především u "starších a pokročilých úchylů". Jak je to s tím věkem a Písklatama vůbec, se ptám tří zakladatelů, Mirka, Nikity a Šeherezády...
Archiv článků
Kniha i film budí mezi úchyláctvem reakce, u nichž je "rozpačité" označení spíše diplomatické, než věrné. Redakce do kina vyslala Jane, která má z našich spolupracovníků nejspíše nejblíže k cílové skupině. Mladá žena, která se o BDSM dosti zajímá, ale nejedná se o "starou harcovnici". Zároveň je filmovým fanouškem. Co si o tom myslí?
Už když za války stavěli podzemní továrnu Richard, vybrali pro ni nenápadné místo. A uprostřed noci je to ideální místo na akci, která se hodně vryje do paměti
Hin-ko rozespale zabručel. Spal krátce a ne sám. A jeho společnost, jejíž blond vlasy ho lechtaly na rameni, nebyla ve svých službách brilantní. Což nebyl dobrý začátek dne. A ten neodbytně bzučící telefon mu na náladě taky nepřidal. Někdo bude dneska brečet.
Pražská Fetish Night 2014 je za námi, myslím, že se dost podařila. Nabízím malou nikoli nestrannou reportáž.
Bondáž je jedním ze základních prvků BDSM, ne náhodou první písmeno ve zkratce BDSM je bondage, bondáž. Kam se v ČR obrátit, pokud vás zajímá?
Když mne realita zase navštívila, blikala kolem mne modrá světla a houfovali se nějací lidé. Byla mi šílená zima a vědomí mi opět unikalo. Snažil jsem se ten prchavý okamžik zachytit, ale nebylo to nic platné.
Tentokrát nepřišla žádná fáze cukru. Rozvázali mi sice oči a dostal jsem sklenici vody, ale to bylo všechno. Žádné sendviče a já ani neměl hlad. Celé tělo mne pořád bolelo a byl jsem hodně unavený, takže jsem už chtěl mít všechno za sebou. Věděl jsem, že jen co začnu mluvit a řeknu jim to, co chtějí slyšet, začnou se mnou zacházet o hodně líp. Jenže k té fázi jsem se musel propracovat a zdálo se, že to nebude jen tak. Ti tři zakuklenci se zjevně rozhodli, že si svou nadvládu pořádně vychutnají.
Ječel jsem na celé kolo a prosil, ale důtky se činily bez zaváhání a slitování dál a nejen na mých už i tak oteklých a citlivých koulích, ale zejména na napjatém břiše a na zadku. Ty údery byly k nevydržení, protože každý mi trhnul celým tělem, přivázaným jen ve třech bodech – za ruce, za nohy a za varlata. Bolelo to víc, než jsem byl schopný snést.
Vzpomněl jsem si na hodiny v temné cele na farmě u výcvikového tábora, kde jsem měl tu hrůzu ještě zpestřenou bolestivým uvězněním koulí do klády. V tomto ohledu jsem ale neměl žádné iluze. Už jsem věděl, že britští vojáci jsou velmi vynalézaví, co se týče mučení. Nepředpokládal jsem, že by se změnou velitele v jejich osobitém stylu vedení výslechů něco změnilo.